Osvětlení barokního skvostu: kostel sv. Mikuláše ve Staré Ľubovni

Jak vzniká projekt osvětlení, které musí nejen ctít historickou hodnotu významné památky, ale zároveň nenarušovat vzácné středověké fresky, a především respektovat liturgické požadavky daného místa? O tom píše hlavní projektant osvětlení římskokatolického kostela sv. Mikuláše Ing. Lubomír Mudroň.

První zmínky o kostele sv. Mikuláše ve městě Stará Ľubovňa jsou z roku 1280, kdy byl postaven nejprve jako jednolodní stavba. V 17. století k němu přistavěli kapli sv. Anny a později kapli Panny Marie Růžencové. Ve druhé polovině 17. století byla zákristie upravená do dnešní podoby a v 18. století byl kostel upraven v barokním slohu. V roce 1843 postihl stavbu požár, který zničil krov a poškodil věž. Obnova proběhla v roce 1905. V roce 2016 byla při úpravě elektroinstalace odkrytá středověká freska ze 14. století. 

Barokní interiér ukrývá několik uměleckých děl, například vítězný oblouk z konce 13. století, pozdně gotickou kamennou křtitelnici z roku 1222, sochu Madona z Ľubovně z roku 1360, gotické pastoforium a pozdně gotické náhrobní desky. Historicky cenné jsou i hlavní barokní oltář svatého Mikuláše z druhé poloviny 19. století, boční oltáře a plastika Oplakávání Krista. Do roku 1780 byl kolem kostela hřbitov. Zajímavostí jsou dosud neprozkoumané krypty pod kostelem. 

Rekonstrukce 2020–2022

Farní kostel sv. Mikuláše byl rekonstruován v letech 2020 až 2022. K této rekonstrukci jsme byli přizváni i my a podíleli se na projektu osvětlení, elektroinstalace a řídicího systému osvětlení. V kostele se realizovala celková rekonstrukce povrchů, byla položena nová podlaha a také proběhlo celkové vyčistění od nepůvodní výzdoby. Byl navržen kompletně nový mobiliář – hlavně v presbytáři – a částečně byly doplněny nové lavice a zpovědnice. 

Architekt nám představil svůj koncepční záměr. Na jeho základě jsme zpracovali projekt osvětlení a na něj navazující projekt elektro a řízení. Řešení bylo konzultováno s památkáři a v roce 2022 dospělo k realizaci. 

Koncept osvětlení

Koncept byl navržen tak, aby ctil historickou hodnotu kostela, zejména aby nijak nezasahoval do nalezených fresek. Dále jsme respektovali liturgické požadavky, které nám sdělil pan děkan jako hlavní uživatel kostela. Osvětlení jsme realizovali reflektorovými svítidly, která jsou instalována v proudových lištách, a to na římsách a dále svisle na nosných pilířích. Výběr svítidel a jejich parametrů byl proveden na základě výpočtu osvětlení. 

Chromatičnost a křivky osvětlení

Osvětlení kostela je odstupňováno tak, aby gradovalo k presbytáři. Lavice jsou osvětleny typicky na 100 lx, presbytář na 300 lx a ústřední body – menza a ambon – na 500 lx. Pracovali jsme rovněž s chromatičnostmi světla. Strop kostela je bílý, proto jej jemně osvětlujeme širokozářícími svítidly o teplotě chromatičnosti 4 000 K. Lavice a oltáře jsou osvětleny svítidly o teplotě chromatičnosti 3 000 K a zlaté ozdoby a prvky v kostele jsou akcentovány svítidly o teplotě chromatičnosti 2 700 K. Tímto způsobem akcentujeme jednotlivé prostory kostela. Celek velmi dobře funguje, protože ve výběru chromatičností je precizní systém. Co se křivek svítivosti týče, pracujeme s pěti distribucemi, a sice úzký spot, spot, flood, eliptický spot a wallwash. Eliptická distribuce se uplatňuje při osvětlení lavic a u vertikálních akcentů oltářů. Distribuce typu wallwash je používána k osvětlení stropů a rotačně symetrické distribuce jsou aplikovány při akcentaci různých předmětů v kostele. Při výběru svítidel je nutné spočítat vzdálenost a rozměry osvětlovaného předmětu a dle toho zvolit příslušnou křivku svítivosti. Výpočet osvětlení nám umožnil kvantifikaci příkonů, abychom se dostali na požadované osvětlenosti. 
Zálohované osvětlení

Památkáři neradi vidí v kostelích piktogramy, nicméně je žádoucí zajistit pro případ výpadku energie náhradní osvětlení, aby lidé našli cestu ven. K tomu používáme celkem jednoduché a efektivní řešení. Vybereme si několik svítidel, která svítí typicky do lavic, na průchod mezi lavicemi a do vstupu. Jsou to svítidla stejného typu – tedy reflektory –, které jsou instalovány v prostoru. Vybraná svítidla připojíme do systému přes malou nouzovou centrálu, která umožňuje normální užívání těchto svítidel ve scénách, ale při výpadku energie je rozsvítí, aby byla osvětlená trasa k východu z kostela. Je to svým způsobem osvětlení únikové trasy, ale říkáme tomu zálohované osvětlení, nikoli nouzové osvětlení. Toto kompromisní řešení je památkáři bez problémů akceptováno a splní úlohu bezpečnostního osvětlení v případě výpadku energie. Navíc kostely většinou navštěvuje stálé osazenstvo, které zná daný prostor velmi dobře, takže se tu lidé velmi dobře orientují.

Řídicí systém

Dalším důležitým prvkem je řídicí systém. Kostely většinou plní více funkcí. Kromě liturgického využití zde probíhají i kulturní akce, koncerty, recitace apod. Liturgie rovněž vyžaduje pro určité úkony různé osvětlení. Spínání tlačítky či vypínači je zdlouhavé, komplikované a nepraktické. Proto používáme digitální řídicí systém. V případě tohoto kostela jsme použili DALI systém v klasickém provedení, protože zde proběhla celková rekonstrukce včetně omítek a podlah. V případě chráněných památek, kde není možné instalovat nové rozvody, užíváme bezdrátové systémy. Zde ve sv. Mikuláši je použit klasický systém, který je řízen po sběrnici. V kostele je celkem 74 svítidel a celá instalace je rozdělena do tří sběrnic, které se sbíhají v jednom routeru. Systém umožňuje adresaci a ovládání každého jednotlivého svítidla a jeho přiřazení do skupin dle požadovaných scén. Uživatel si zvolí scény, určí místa jednotlivých úkonů a sdělí nám, jak jednotlivé procesy probíhají. Dle toho nastavíme scény, které uživatel ovládá pomocí tlačítkového panelu. Uživatel do programování zasahovat nemůže, což se nám osvědčilo, protože k ovládání mají často přístup laici, kteří nemají dostatečné informace k zásahům do systému. Obvykle naprogramujeme scény dle informací od zadavatele a on po určité době provozu zjistí, co mu vyhovuje a co ne. Potom nám poskytne informace k úpravě programu. Změny zajistíme buď při fyzickém výjezdu do místa instalace, nebo – pokud má uživatel v kostele internetové připojení – můžeme využít vzdálenou správu, což je i tento případ. Stará Ľubovňa je krásné město a rádi tam jezdíme, ovšem pro efektivní správu systému je vzdálený přístup praktičtější. 

Dnes je kostel v provozu již déle než rok a investor a uživatel jsou s řešením spokojeni.

Autor: Ing. Lubomír Mudroň